| Trasa | Fotogalerie | Zprávy | Deníky |
Rusko 2005 – Zprávy z cesty (Hanka) |  |
| Informace | Zajímavosti | Návštěvní kniha | Kontakt |
| Hančiny zprávy | Tomášovy zprávy |
| Zpráva č. 1 | Zpráva č. 1 |
| Zpráva č. 2 | Zpráva č. 2 |
| Zpráva č. 3 | Zpráva č. 3 |
| Zpráva č. 4 | Zpráva č. 4 |
| Zpráva č. 5 | Zpráva č. 5 |
| Zpráva č. 6 | Zpráva č. 6 |
Ctvrta zprava, 2.9. 2005, 11:57
Dobre odpoledne,
opet po nejake dobe se hlasim z Ruska, tentokrate z historickeho mesta jmenem Tobolsk, o kterem jsem jeste pred mesicem netusila, ze vubec existuje. Existuje, a sice uz pekne dlouho, celych 418 let, nekolik staleti se odsud vladlo cele Sibiri a bylo to take misto, kde byl na vychod od Uralu postaven prvni kamenny kreml. Mesto to bylo vzdycky kulturni, vzdyt sem posilali do vyhnanstvi ty nejlepsi ze vsech, dekabriste tu zili, i Dostojevsky tu byl... A nejznamnejsi vezen byl pak posledni rusky car Nikolaj II. s rodinou, ktery tu stravil posledni mesice zivota, nez byl zavrazden v Jekaterinburgu {tam jedeme dnes vecer}. Proste pekne provincni mestecko, tak na pul dne prohlidky:-}. Zvlast, kdyz se ted dukladne kreml renovuje: zvonice v leseni, kostel opravovany, muzea pevnostni i umelecke zavrena.... Jen popu je tu nadbytek... Videli jsme vse, co se dalo....
V Tobolsku jsme pristali dnes brzo rano, po petidenni plavbe ze Salechardu. Bylo to super. Prala bych Vam ten zazitek, kdyz tak majestatny parnik jako byla nase "Rodina", zdvihal kotvy. Z pasku se linul hlasity pochod vojenske dechovky, dustojnici ve slusivych uniformach, plavcici v plovacich vestach, vsichni mavali a slibovali si, ze zavolaji, napisou.... Tady se neodjizdi na vikend, ale treba na pul roku, do skoly, do internatu... To bylo neco! A co teprve nas kapitan! Ta tvar plna profesionality, zkusenosti a dobroty:-} Do takove pozice se musi umet zestarnout.... No jak z americkeho bijaku:-}. Docela me pak zklamalo, kdyz jsem zjistila, ze vetsinu volneho casu venuje ve sve kajute vykladanim karet na pocitaci... Copak je Solitaire hra pro nekoho takoveho?:-}
"Rodinu" postavili v roce 1956 v lodenicich ve Wardemunde, a ani po padesati letech se nam nepodarilo zjistit, ze by nekde udelali soudruzi z NDR chybu. Lod byla v uzasnem stavu, nasi plavcici ji cely den neustale uklizeli, natirali a vylepsovali... Posadka se proste musi zamestnat. Letos jsme se, po lonske zkusenosti z Ciny, kdy se nam v kajute zacali hromadit Cinani, rozhodli upgradovat a zaplatili jsme si prvni tridu. Vazne luxus. Vse ve dreve, reprodukce starych mistru, funkcni detaily vybaveni, drevene zaluzie, vyhled na reku, denne uklid. Cele dny jsme se poflakovali po palube, sledovali okolni krajinu, cetli jsme si, obedvali v lodni restauraci a obcas, kdyz jsme nahodou pristali, zabehli na breh pro nejakou tu uzenou rybku k pivu, nebo pro novou zasobu prazenych slunecnicovych semen. Urazili jsme tak skoro 1600 km! Jen ta krajina kolem Obu i Irtyse byla ponekud jednotvarna. Brizky, brizky, louky, louky, brizky, louky, brizky. Ale zase tu nebyla zadna velka civilizace, takze ani jinak vsudypritomny neporadek, zadne PET lahve, ani igelity na brehu, proste jen a jen PRIRODA. Tomas byl treti den uz trochu otraveny {zvlast kdyz se ukazalo, ze neumime pocitat a plavba ze nepotrva ctyri, ale pet dni}, ale ja musim rict, ze se mi tenhle zpusob dovolene vylozene libil a doporucuju vsem.
Dnes vecer odjizdime do Jekaterinburgu a odsud, mozna, najdeme-li to spravne spojeni, zase na par dni na Ural, vylezt na nejakou horu. Pak bych se chtela zastavit bud v Permu {jediny dochovaly rusky lagr - muzeum} nebo v Kazani {hlavni mesto Tatarstanu, pamatka UNESCO}. A pak uz asi jen primo do Petrohradu a pak domu, do Prahy, Na prikopy, do Ruze... Ale do te doby se urcite jeste ozvu:-}
Jo a jinak - co se tyce ptaci chripky na Urale, tak o ni nevime absolutne nic... Poslouchali jsme ted sice nekolikrat radio, ale vse se toci kolem udalosti v "Novem Orleansu" a kolem zacatku skolniho roku. Vite, ze vcera prisel poprve do skoly 1 milion 100 tisic ruskych prvnacku?:-}
Mejte se krasne, z Tobolska zdravi
Hanka K.