Trasa | Fotogalerie | Zprávy | Deníky |
Rusko 2005 – Zprávy z cesty (Tomáš) | ![]() |
Informace | Zajímavosti | Návštěvní kniha | Kontakt |
Hančiny zprávy | Tomášovy zprávy |
Zpráva č. 1 | Zpráva č. 1 |
Zpráva č. 2 | Zpráva č. 2 |
Zpráva č. 3 | Zpráva č. 3 |
Zpráva č. 4 | Zpráva č. 4 |
Zpráva č. 5 | Zpráva č. 5 |
Zpráva č. 6 | Zpráva č. 6 |
Pokud byste snad nevedeli, kde to je, najdte si na mape souradnice 67.5 stupne severni sirky, 64 stupnu vychodni delky. Tak tady. O meste si taky muzet neco precist na adresach
Nebo se podivejte na tehle odkaz, treba me tam zahlednete mavat :-)
Prijeli jsme sem po ctyriceti hodinach ve vlaku. Bylo to ctyricet hodin docela prijemnych, protoze byly vsechny jine listky vyprodane, jeli jsme v kategorii "kupe s uslugani", coz znamena v podstate ctyrluzkove kupe s plnou penzi po celou dobu cesty. Jsme tedy vyspani, vykrmeni a spokojeni.
O Vorkute se asi da jen s velkym seberzaprenim rict, ze to je hezke mesto, presto pusobi docela prijemne, obchody jsou tu moderni, dobre vybavene zbozim vseho druhu, internet-centrum je krasne a pripojeni lacine (36 rublu za hodinu - nasobte si to asi 0,8 pro prevod na koruny).
Jinak toho tu moc k videni neni, ale prekvapilo nas, ze tu maji nejmene tri kina, jedno divadlo, jedno loutkove divadlo, bazen - a to jsou veci, ktere jsme videli na vlastni oci, kdovi, co vsechno jsme jeste nevideli! Na sedmdesatitisicove mesto to neni malo. Maji tu taky pekne zasady, vyvesene na trasparentech na ulicich - "Cisty dvur - cista ulice - ciste mesto" a "Ciste mesto - zaklad naseho zdravi".
Proste --- Ve Vorkute by chtel zit kazdy.
Je tu ovsem i par minusu - v zime tu napriklad mivaji az 45 stupnu mrazu. Vanou tu pry tou dobou taky vetry o rychlosti az 20 m/s. Zima trva asi devet az deset mesicu. Leto se tu objevuje jen asi dva az ctyri dny v roce, bohuzel se ale nikdy nevi dopredu, ktere to budou. Po zbytek roku je prevazne podzim, obas se vyskytne par janich dni. Nekdy se tu pry da behem jedineho dne zazit leto, podzi i zima!
Minime se tu zdrzet jen do zitrka, v pul devate bychom se radi vypravili vlakem do mesta Labytnangi. neminime tam ovsem dojet primo, cestou nekde vystoupime a pujdeme se podivat do hor, zeleznice totiz prekonava Polarni Ural a to je neco, na co se musime podivat zblizka
.