| Trasa | Fotogalerie | Zprávy | Deníky |
Rusko 2005 – Zprávy z cesty (Tomáš) |  |
| Informace | Zajímavosti | Návštěvní kniha | Kontakt |
| Hančiny zprávy | Tomášovy zprávy |
| Zpráva č. 1 | Zpráva č. 1 |
| Zpráva č. 2 | Zpráva č. 2 |
| Zpráva č. 3 | Zpráva č. 3 |
| Zpráva č. 4 | Zpráva č. 4 |
| Zpráva č. 5 | Zpráva č. 5 |
| Zpráva č. 6 | Zpráva č. 6 |
Zprava c. 4 -- Tobolsk
Stravili jsme spoustu casu - od nedelniho podvecera do dnesniho (tj. patecniho) rana - na lodi. V Salechardu, presne na polarnim kruhu, jsme nasedli na lod s krasnym jmenem Rodina a vypluli proti proudu reky Ob a pozdeji reky Irtys. Mimochodem, vite, ze jmeno Ob je rodu zenskeho? Mame ted za sebou asi tisic sestset kilometru zahalcive plavby po nesmirnych rozlohach Sibire. Kdybychom na lodi vydrzeli jeste tri dny, doplujeme az do Omska. Ano, do TOHO Omska, kde hraje hokej Jaromir Jagr. Rada nasich spolucestujicich z toho mesta pochazi a vsichni maji jednu spolecnou starost - co ted bude? Vrati se Jaromir do Kanady, nebo zustane v Omsk?. Mrzelo nas, ze jim na tuhle otazku nedokazeme odpovedet...
Zivot na lodi se sklada z cetby, prochazek po palube, posezeni na palube pri ruskem popu, veceri v lodni restauraci a konverzace na tema Jaromir Jagr. Nutno jeste dodat, ze jsme jeli jako bohati turiste a doprali jsme si komfort jizdenek prvni tridy, coz znamena kajutu pro dva, vlastni miniaturni koupelnicku s teplou vodou a rozhlas po drate. Na lodi muzete jit i do kina (presneji videosalu), hrali tam ale jen same blbosti, takze tahle zkusenost nam zustala neznama. Za par penez si muzete doprat i sprchu.
Behem ridkych zastavek si muzete (pokud se stoji dost dlouho) zabehnout na nakup do mesta ci vesnice, nekdy prijde nejaky prodavac az k lodi a daji se u nej koupit treba uzene rybky (obvykle velmi dobre), nebo varene, jeste teple, brambory s koprem. Muzete si samozrejme -jako vsude v Rusku- za par drobnych koupit prazena seminka slunecnice a louskat a prskat slupky. Je to dobra zabava, na lodi to ale moc nejde, panuje tam uzkostlivy pradek, plavcici porad zametaji a vytiraji a clovek ma pri prskani slupek takovy hloupy pocit. I Rusove -obvykle dost velci bordelari- se na palube v tomhle smeru omezuji. V kontrastu s dokonalou cistotou paluby je to, ze posadce neni zatezko vyhodit z lodi do reky lepenkovou krabici s odpadky, budiz ale hned receno, ze to byla vyjimecna udalost a odpadky se jinak peclive schranovaly a prenasely pak na specialni popelarskou lod.
Prvni pulden plavby jsme na prave strane jeste zahledli vrcholky Pripolarniho Uralu, pocinaje pondelim ale zmizel a my videli napravo totez, jako nalevo - tj. tajgu, tajgu, tajgu. Vedeli jsme ovsem, ze kousek vpravo mame uz Evropu, zatimco doleva se prostiraji nesmirne prostory Sibire.
Ob je reka neobycejnych rozmeru, zvlast pobliz sveho usti, kde jsme vstupovali na palubu nasi Rodiny. Irtys je tady -v Tobolsku- uz reka rozmeru blizsich nasim meritkum, asi neco jako Labe. Nutno ovsem podotknout, ze je opravdu velmi nizky stav vody, hladina je misty az o sest metru niz, nez kam az obvykle dosahuje.
Tobolsk je mesto stare 415 let, nejvetsi zdejsi pametihodnost je zdejsi kreml, prvni zdeny kreml na Sibiri. Az do osmnacteho stoleti byl Tobolsk duchovnim centrem cele Sibire a dodnes je tu teologicky seminar a vsude tu jako ceni ptaci chodi vousati pravoslavni knezi v cernych vlajicich rouchach a studentici v ruznych uniformach. Kreml stoji na ostruze nad rekou je odtud krasny vyhled na mesto, kde toho pohrichu uz mnoho jineho k videni neni.
Na satelitni snimek Tobolsku vas dovede tenhle odkaz.
Dalsi cesta nas povede do Jekaterinburgu, co bude dal, neni jeste jiste.
V minule zprave jsem na samostatny radek napsal otazku, zda nekdo z vas se mnou pojede v zime na Polarni Ural. Otazka to nebyla recnicka. Neni tezke takovou vypravu zorganizovat, nemyslim ani, ze by to bylo nejak extra drahe, jen je potreba dat dohromady par lidi. Opravdu o takove dobrodruzstvi nikdo nestoji? Zajemci nech se ozvou na muj mail, na spodu stranky.