Trasa | Fotogalerie | Zprávy | Deníky |
Rusko 2005 – Deníky (Tomáš) | ![]() |
Informace | Zajímavosti | Návštěvní kniha | Kontakt |
![]() |
![]() |
![]() |
Noc byla horká, otevřít okno ale znamenalo pustit na sebe prudký průvan, takže jsme větrali jen na zastávkách.
Včera byla sobota a snad proto jsme viděli nastupovat do vlaku několik opravdu hodně opilých lidí. Jednoho jsem zahlédl, jak ho odvádí milice. Další nastoupil do našeho vagónu a lehl si na horní boční lůžko naproti našemu kupé. Hrozně chrápal, pak se převalil na bok a několikrát málem spadl. Když jsem zase usnul, probudila mě rána - ten muž se konečně s postele zřítil. S opilcem tu ale nikdo nemá slitování, jeden z cestujících na něj křikl, že to má z toho pití, další se do něj pustil ať prý okamžitě uvolní uličku.
V půl desáté jsme v Moskvě. Je zataženo, chladno. Jedeme na Leningradské nádraží, odkud nám to v půl jedné pokračuje do Petrohradu. Začíná pršet. Kupujeme chleba, jogurty, nějaké sladkosti, dáváme si grilované kuře.
Tentokrát máme místa k sezení. Vůz je pěkný, sedačky pohodlné, takže se těch devět hodin dá docela dobře vydržet. Dočítám navíc Annu Kareninu a při takovém dramatu čas jenom letí.
V Petrohradě je krásně, podstatně chladněji než na jihu, je tu už ve vzduchu cítit podzim. Hostel nacházíme bez potíží, rezervace je platná, vypadá to tu docela pěkně, přestože dům je zvenku ohyzdný a na schodišti aby se člověk trochu bál. Je to tu vlastně upravený byt. Moc legální to podnikání asi není, ale nic nám do toho není, je to tu čisté a v přiměřené cenové relaci. Kromě nás tu bydlí už jen jakási americká studentka, jinak nikdo, je po sezóně.
![]() |
![]() |
![]() |