Trasa | Fotogalerie | Zprávy | Deníky |
Rusko 2005 – Deníky (Hanka) | ![]() |
Informace | Zajímavosti | Návštěvní kniha | Kontakt |
![]() |
![]() |
![]() |
Vysloveně cestovní den. Ráno jsme poměrně brzy vstali a vyrazili s velkým předstihem na autobus. Venku opět zima a zataženo. Sedli jsme si na nádraží, louskali slunečnici a čekali. Autobus přijel přesně v 7:30 a byl poloprázdný. Tentokrát nám žádné video nepustili, pozorovali jsme tedy krajinu: lesy, občas fabrika. Ukázalo se, že Karpinsk leží docela blízko města SeveroUvatsk, kde jsme jen z busu zahlédli 3 hotely. Autobusové nádraží bylo docela velké, a možná, že sem jezdí i vlak. S přestupem se tedy do Karpinsku dá dostat i dalšími způsoby. Příště. Cesta docela utíkala, stavěli jsme na stejném místě jako cestou sem, u toho mafiánského doupěte s benzinovou pumpou. Venku bylo ošklivo, občas i pršelo.
Ve třičtvrtě na dvanáct moskevského času jsme byli v Jekatěrinburgu, o 45 minut dříve, než sliboval jízdní řád. Lilo. Přesunuli jsme se hned na vlakové nádraží. Na dotykovém infokiosku jsme si našli, že za 45 minut nám jede vlak do Kazaně a jsou na něj ještě jízdenky. Paní v pokladně byla sice dost zděšená, že chceme lístky na dnešek (Rusové je kupují tak 14 dní dopředu), každopádně nám ale lístky prodala, přesně ve 12:00, pak stáhla okénko a zahájila polední pauzu. Měli jsme štěstí, to se nám tady ještě nestalo, že bychom koupili jízdenky 35 minut před odjezdem.
Stihli jsme si obstarat ještě nějakou vodu a pirohy a za chvíli už jsme seděli ve vlaku. Tentokrát boční kupé, předposlední ve vagonu. Kolem trati pěkná krajina, skoro jako u nás, kopce, lesy. Na jedné ze zastávek jsme si k večeři koupili čtvrtku kuřete s bramborami a zeleninovou oblohou. Celé to bylo v umělohmotném sáčku, v igelitu, zabalené v novinách a ještě v látkovém přebalu ze starého rukávu, aby to vydrželo teplé. Full servis od starostlivých bábušek. Naše průvodčí byla velmi svědomitá, neustále se převlékala, kontrolovala naše pasy, odebírala pasažérům jízdenky, pak je zase vracela, no spoustu práce měla. A pořád ji někdo rozčiloval.
Cestující v kupé vedle nás byl taky zajímavý. V Jekatěrinburgu si vytáhl hrnek, krabičku čaje, pytlík se sypaným cukrem, chleba a salám. Celý večer strávil tím, že si chodil pro horkou vodu na čaj, do každého čaje nasypal přesně 3,5 lžíce cukru, zakrojil chleba a zakousl salám. K tomu četl nějakou populárně naučnou knihu o budoucnosti Ruska z pohledu ekonomiky. A občas mobilem zavolal nějakému kamarádovi, aby mu sdělil, že mu došly peníze, tak odjíždí z Jekatěrinburgu. Cestování vlakem je prostě fajn.
![]() |
![]() |
![]() |