| Trasa | Fotogalerie | Zprávy | Deníky |
Rusko 2005 – Deníky (Tomáš) |  |
| Informace | Zajímavosti | Návštěvní kniha | Kontakt |
 |
 |
 |
Pondělí 29.8. 2005 - den 14.
První den plavby
Asi v devět se v kajutě uklízí, do té doby lenošíme. Slečna nám vytírá podlahu a luxuje kobereček. Vytírá i chodbu. Ural na pravoboku už zmizel, po obou stranách se táhne nekonečný les. Břehy jsou úplně ploché a výhled absolutně žádný, obzor je totožný s řadami břízek na obou březích. Plavba je tak trochu jednotvárná. Kapitán se asi taky nudí, hraje si ve své kajutě na počítači karty.
V poledne jdeme do restaurace, dáváme si pečené kuře s bramborovou kaší, já ještě polévku, to všechno za 188 rublů. Hanka si za 30 rublů dává sprchu.
Posedáváme střídavě v kajutě a venku, kde je sice krásně, ale prudce fouká. Čtu, fotím. Občas někdo ze spolucestujících prohodí pár slov, asi dvacet minut si povídám s jedním mladíkem, který má ve škole němčinu a chce si ji na mně vyzkoušet. Jeho školní zařazení do jazykově slabší skupiny je naprosto správné a já mu pro jistotu odpovídám rusky, jinak bychom si už vůbec nepopovídali.
Naše loď pluje až do Omska a mnoho našich spolucestujících jede až tam. Řadu z nich trápí otázka, zda tam teď bude i dál hrát hokej Jaromír Jágr, když v NHL skončila výluka.
Navečer, když stavíme ve vsi Berezovo, máme asi dvě a půl hodiny zpoždění.
Večer se koná nádherný západ slunce, neskutečné barvy nebe se odrážejí v hladině řeky… Na přídi sedí osamělý kytarista, v závětří na zádi další dva. Tmavooranžový srpek měsíce visí těsně nad obzorem.
Dočetl jsem Spřízněni volbou, zdá se mi to slabé.
|
|
|