Rusko 2005 -- Polární Ural - Západní Sibiř - Povolží

Předcházející den Zatim nic Následující galerie

Neděle 28.8. 2005 - den 13.

Salechard, loď

Ráno vyspáváme. Dneska už jen čekáme na loď a doufáme, že platí to, co jsem před čtrnácti dny po telefonu domluvil.

Čteme, pomalu balíme, se správcem Popovem si vyměňuji adresu. Hanka ještě v obchodě "U Olji" nakupuje jídlo na cestu. V jednu hodinu, na chlup přesně podle jízdního řádu, připlouvá loď Rodina. Přístav se zatím celý zaplnil, lidé se tlačí k lodi, až dolů ale nesmějí, tam jsou jen lodníci, kteří loď poutají ke břehu a my, co bydlíme přímo na molu.

Loď je na místě a cestující vystupují. Mají s sebou spoustu bagáže, jde to pomalu. A ještě víc se to zpomalí, když hlídající vojáček předčasně vpustí čekající dav na molo. Dav se nakupí kolem lávky a ti co vystupují, se jen těžko derou od lodi pryč. Moje představa, že ti, co se derou k lodi, jsou cestující naším směrem, se ukázala jako chybná. Jsou to příbuzní těch, co právě připluli a jdou pomoct s bagáží. Loď je nejjednodušší způsob, jak na sever dostat spoustu věcí z lacinějšího jihu. Takže se vykládají pytle brambor a dalších zemědělských produktů, pneumatiky, všechno v nespočetných obrovských krabicích nebo globalizovaných taškách z proužkovaného igelitu. Panuje zmatek.

Podařilo se mi promluvit s jedním z lodních důstojníků a ten mi řekl, že lístky pro nás v pokladně jsou, máme prý přijít hodinu před odplutím.

Hanka ještě kupuje pětilitrový kanystr s pitnou vodou, zabalíme a čekáme na molu až bude čas. Za chvíli mi z lodi pokynou, jdu tedy do pokladny a lístky na mé jméno jsou tam skutečně rezervovány. Máme 1A třídu, kajutu pro dva, platil jsem celkem 4102 rublů.

Ve čtyři se naloďujeme, od pana Popova ještě dostáváme na cestu čtyři uzené rybky a už z horní paluby fotíme odrážení od mola, a už jsme na řece...

Je nádherné počasí, jasno, teplo. Ob je obrovský (lepší by snad bylo napsat "obrovská", protože vlastní jméno Ob je v ruštině ženského rodu). Kajuta je útulná, jen postel bych ocenil aspoň o deset centimetrů delší. Lodi je -jak jsme zjistili z bronzového štítku na přídi- právě 49 let a vyrobili ji ve východoněmeckém Warnemünde! Pojme 197 cestujících a její cestovní rychlost je 22 km/hod. Je určená pro čistou hladinu a do volného ledu. Není vyprodáno, lidé se asi spíš vracejí z dovolených na jihu než naopak. Na pravoboku se občas objeví vzdálené vrcholky Uralu, nalevo je jen rovina, deset tisíc kilometrů Sibiře...

Předcházející den Zatim nic Následující galerie

 

(c) Hanka Kubíková a Tomáš Hruš 2005
<