Rusko 2005 -- Polární Ural - Západní Sibiř - Povolží

Předcházející den Zatim nic Následující galerie

Středa 31.8. 2005 - den 16.

Třetí den plavby

Ráno je zataženo a větrno. Kolem půl sedmé jsme ve městě Chanty-Mansijsk, které leží na soutoku Obu s Irtyšem. Nechce se mi vůbec vstávat, Hanka ale vyrazila do města a nakoupila chleba a toaletní papír. Obojího jsme měli nedostatek, toho druhého přímo kritický. Taky se nakonec dostanu ven, aspoň na nábřeží. Stojí tu socha ženy mávající šátkem, zřejmě jí právě odplouvá milý na řeku. Nad městem je betonový obelisk ve tvaru jehlanu.

V osm jedeme dál, už po Irtyši. Mladící stále hrají karty, já čtu. Dočetl jsem Srpnovské pány.

Další zastávka nás čeká až zítra v deset dopoledne.

Odpoledne se vyčasí a západ slunce už sledujeme na úplně čisté obloze. Irtyš protéká krajinou nepatrně členitější než jakou protékal Ob, takže je konečně na co se dívat, zvlášť když zase svítí slunce.

Ve zdejším kraji už nastupuje podzim. Sice zatím jen sporadicky, ale nedá se to přehlédnout. Vypadá to, jako by na lesy kolem řeky nastříkal kapky červené a žluté barvy. Uprostřed zeleně jsou stromy a keře ohnivých barev a nízké slunce tomu dává krásné odstíny. Je zajímavé, že severněji, za polárním kruhem, ještě stromy a keře svou barvu neztrácely. Tam asi musejí využít léto do posledního okamžiku a nemohou usychat a žloutnout dřív, než je opravdu nezbytně nutné.

Večer jsem si na mp3 přehrávači pustil Odysseova dobrodružství. V třech padesátiminutových dílech se tu stihne probrat Trojská válka, Odysseova cesta domů a jeho návrat do paláce a k manželce. Od sluchátek mě bolí uši.

Námořníci celý den přitloukali a lakovali prkénko po obvodu paluby, navíc začali něco bastlit i v chodbě vedoucí k naší kajutě, tady ovšem pro změnu pracují na něčem až u stropu. Proplétáme se mezi štaflemi a stoličkami pod nohama námořníků.

Předcházející den Zatim nic Následující galerie

 

(c) Hanka Kubíková a Tomáš Hruš 2005
<