| Trasa | Fotogalerie | Zprávy | Deníky |
Rusko 2005 – Deníky (Hanka) |  |
| Informace | Zajímavosti | Návštěvní kniha | Kontakt |
 |
 |
 |
Úterý 16.9.2005
1.den - Praha, Moskva
Na letišti v Ruzyni získáváme v letadle dvě poslední místa vedle sebe. Inu populární destinace, ta Moskva. V tranzitu v Duty free shopu doplňujeme zásoby alkoholu a cigaret – ty asi stejně zase přivezeme zpátky...
Před vstupem do letadla docela důkladná kontrola, i když na zouvání bot tentokrát nedošlo. Po půl desáté odlet, letíme nad mraky. Vedle nás plno indických pasažéru v barevném oblečení a se spoustou šperků. ČSA je zklamalo, k obědu bylo hovězí.
V 13:40 moskevského času (let trval dvě a půl hodiny, v Moskvě je o dvě hodiny víc než v Praze) jsme dosedli na letiště Šeremetěvo. Venku asi 21 C. Vstup do země proběhl naprosto bez problému. Nabídky taxikářů jsme odmítli a šli hledat okénko pro výměnu peněz. V přízemí bylo z technických důvodu zavřeno, naštěstí se v prvním patře letiště nacházela pobočka Banky Rossiji, kde jsme v kursu 1 dolar za 27,62 rublů vyměnili první stodolarovku (1 rubl tak odpovídá cca 80 haléřům). Vymotali jsme se z letiště a počkali na bus 451, který jede z letiště na stanici metra Rečnoj vokzal. Jízdné 15 R. V autobuse měli automatizovaný systém odbavování zákazníků, čili turnikety otvírající se po projetí karty s magnetickým proužkem. Nicméně skutečnost byla jiná, automatika spočívala v tom, že v totálně nacpaném autobuse si cestující posílali navzájem peníze a pasažér stojící v autobuse nejvíce vpředu (v tomto případě tedy já) je předal průvodčí. Tato dáma peníze přepočítala, podala je řidiči a on za jízdy (!) odpočítal příslušný počet jízdenek, natrhl je, aby je znehodnotil a spolu s drobnými poslal nazpátek zpět do vozu. Touto činností jsme se zabývali cca prvních 15 minut jízdy. Aspoň jsem si procvičila číslovky. Cesta z letiště do města byla lemována globálními nákupními komplexy typu IKEA, Electro World nebo OBI. Jako u nás. Ale zaujal mě účinný způsob reklamy - když jsme kolem nějakého nákupního centra projížděli, ozvala se z reproduktoru v autobuse reklama na daný obchod.
Dorazili jsme k metru, zakoupili jízdenky a jeli do rezervovaného hotelu. Jako vždy bylo v metru horko, ale překvapivě docela málo lidí, dokonce jsme si i sedli. S jedním přestupem jsme dojeli na stanici Partyzánská (dříve Izmailovský sad), do obřího hotelového a turistického komplexu Izmailovo, postaveného pro sportovce olympiády v Moskvě v roce 1980. Velikostí připomíná stavby v Číně, a to je co říct. Poměrně dlouho nám trvalo, než jsme se zorientovali a našli budovu Gama. Dostali jsme pokoj v 11. patře s výhledem na Moskvu, v dáli vidíme několik "Stalinových sester", věžáku typického vzhledu z 30. let. Docela pěkné, místo klíče magnetická karta, s koupelnou, ledničkou a televizí, snad tu ani švábi nebudou (cena 1700 R za noc).
Po chvíli oddechu jsme vyrazili ven, do nejbližšího okolí. Izmailovský park je teď součástí širšího centra, bývalo to ale místo daleko od Moskvy, kam na letní byt jezdili ruští císaři. Petr I. tu prý u svého dědečka postavil svou první loďku v životě, čímž položil základ budoucí ruské námořní slávy:-). Za hotelovým komplexem vyrůstá v současné době obrovský zábavní park. Čirá koncentrace nevkusu. Dřevěný opevněný dvorec s věžičkami, mostíky, větrným mlýnem atd. Stavební práce ještě probíhají, ovšem některá "muzea" a hlavně obchody již fungují. Dřevo, kožešiny, chochlomské nádobí, suvenýry. Trhovci už balili, všude se válely odpadky a občas nám pod nohami přeběhla krysa.
Parkem jsme se dostali zpátky k hotelu a dále do města. Docela pohoda - starší činžáky ukryté mezi vzrostlými stromy, poměrně příjemné prostředí. Koupili jsme si kvas a v obchodech kolem hlavní silnice postupně nakoupili jídlo na další dny (chléb, máslo, vodu a melouna). U metra jsme ještě dokoupili pirohy a nakládaný česnek, který Tomáše nadchl. Byl docela dobrý, ale hrozně aromatický.
V hotelu jsme si pustili televizi, dávali nějaký horor, který se postupně změnil na reality show na druhou, takže jsme to nakonec vypnuli a šli spát. Moskva za okny svítila a z venku se ozýval hluk projíždějících aut a vlaků.
|
|
|