Trasa | Fotogalerie | Zprávy | Deníky |
Rusko 2005 – Deníky (Hanka) | ![]() |
Informace | Zajímavosti | Návštěvní kniha | Kontakt |
![]() |
![]() |
![]() |
Se vstáváním jsme nepospíchali. Nasnídali jsme se, zabalili, domluvili se na odchodu s panem domácím a vyrazili na procházku. Neměli jsme nic v plánu, jen jsme se šli projít do okolí. Konečně jsme pochopili, proč se hostel jmenuje Sedm můstků. Všude v okolí jsou kanály a přes ně vedou mosty. Ten počet asi sedí. Většina domů byla docela zchátralých, tyhle čtvrti na svou renovaci teprve čekají. Pak to ale bude nádhera. Došli jsme až k jakémusi přístavu s nákladními jeřáby a zahnuli jsme zpátky k naší čtvrti. Cestou jsme si vyfotili docela pěkný pravoslavný kostel, zastavili jsme se v nějakých obchodech a pomalu došli domů.
Dobalili jsme a vyrazili směr metro. Domácí nám poradil, že od metra Sadová jezdí přímá maršrutka na letiště, jenže ať jsme se snažili, jak jsme se snažili, nezjistili jsme, kde u metra staví. Takže asi po půl hodině, kdy Tomáš bezúspěšně prošel celé okolí náměstí, jsme vlezli do metra a jeli podzemkou. Naštěstí tuhle cestu už jsme znali. Potřebovali jsme ještě utratit nějaké rublíky, tak jsme se rozptýlili a hledali nějaké vhodné předměty zájmu. Neodolala jsem a zakoupila cédéčko s hitem letošního léta, který nás provázel všude - ve vlaku i na lodi: Čjornyje glaza. Doma jsem s touto písní slavila velké úspěchy:-)
Sedli jsme do moderního autobusu a za chvíli vystoupili na letišti. Byli jsme tu dost brzo, takže jsme museli hodně času strávit v odletové hale, protože nás nechtěli ani odbavit. Za poslední peníze jsme koupili ruské noviny a pár předražených čokolád. Po dlouhé době jsme se konečně dostali do tranzitu. U odbavení zavazadel nás oslovil nějaký kluk, vůbec jsem si ho nedovedla zařadit. No jo vlastně, Honza - brácha jedné a zároveň manžel druhé mé spolužačky z gymplu. Martinka byla v distribučním seznamu adresátů, kterým jsem posílala e-maily z Ruska, takže Honza o našem dosavadním putování věděl všechno. Svět je malý a o náhody v něm není nouze...
Letadlo mělo zpoždění, odlétali jsme asi o hodinu později, než bylo plánováno. Let proběhl bez problémů, začetla jsem se po měsíci do českých novin a zjistila, že v Česku teď letí jediná věc - reality show Vyvolení a Big Brother. O nic jsme nepřišli :-) Za dvě a půl hodiny jsme přistáli v Praze. Delší čekání na zavazadla a pak už vzhůru do každodenní reality.
Dovolená v Rusku skončila....
– Konec –
P.S. Zájemce o naše ruské putování odkazuji na internetovou adresu:
http://www.kmp.vslib.cz/lide/hrus/hory/rusko2005/index.html
Je tam k dispozici druhý pohled na naši cestu – Tomášův cestovní deník, dále bohatý archiv fotografií, odkazy na další zdroje informací, mapy, zajímavosti a nějaké bonusy ke stažení. Svůj názor nám pak můžete zanechat v Návštěvní knize.
![]() |
![]() |
![]() |