Rusko 2005 -- Polární Ural - Západní Sibiř - Povolží

Předcházející den Zatim nic Následující galerie

Sobota 3.9. 2005 - den 19.

Jekatěrinburg, Karpinsk

Moc jsem se nevyspal, ale hlavně, že jsme zase o kousek dál.

Jekatěrinburg. Tady byli povražděni poslední Romanovci.

Jako vždycky necháváme batohy v úschovně a jdeme do města. Je hnusně, mlha, chladno. Ani město není nic moc. Je to průmyslové město. V roce 1924 ho přejmenovali na Sverdlovsk a v roce 1991 zase zpátky na Jekatěrinburg. Sverdlov byl velitelem mužů, kteří tu v roce 1918 zavraždili cara, jeho ženu a tři děti. Na tom místě dnes stojí velký a výstavný chrám, ke kterému se chodí fotografovat svatby.

Chodíme po městě, kupujeme jakousi mapu (1 : 500 000), projedeme se i zdejším metrem. Má zatím jen jednu linku a pár zastávek, v projektu jsou ale celkem tři. Mají tu stejné turnikety na mince, jaké byly kdysi v Praze. Do turniketů se házejí kovové žetony, které si musíte za sedm rublů koupit u pokladny.

Odpoledne se vyjasnilo, takže všechno hned vypadá optimističtěji, ale stejně to není hezké město.

Mladík u autobusu večer není, asi už odjel nějakým jiným.

Vyjíždíme přesně v 18:05, netušíme ale, kdy tam máme dojet. Asi až někdy ráno, podle průvodce po ruských horách se tam totiž jede vlakem celou noc. Zjistili jsme ovšem, že v jízdních řádech žádný spoj do Karvinsku neexistuje, takže předpokládáme, že se do průvodce místo slůvka "bus" nějak vloudilo slovo "train".

Snažíme se v autobuse uvelebit, jak to jen jde. Naštěstí je poloprázdný, takže máme každý pro sebe celou dvousedačku. V autobuse běží video - čtyřdílný film s nekonvenčním a zasmušilým, leč o to upřímnějším detektivem. Detektiv je jednička, má lidský přístup, málo spí, málo se holí (ne že by nechtěl, nestíhá). A samozřejmě má pořád potíže s nadřízenými, kteří myslí zkostnatěle.

Sotva se mi detektivovi navzdory podařilo usnout, byli jsme v Karpinsku! A je půlnoc. A venku leje a je tma jako v pytli. Posádka rozváží cestující po městě kam si řeknou. Naštěstí je tu hotel, takže se těsně po půlnoci ubytováváme v hotelu Ural.

Předcházející den Zatim nic Následující galerie

 

(c) Hanka Kubíková a Tomáš Hruš 2005
<