Rusko 2005 -- Polární Ural - Západní Sibiř - Povolží

Předcházející den Zatim nic Následující galerie

Čtvrtek 25.8. 2005 - den 10.

Polární Ural, Salechard

Ráno je zataženo, fouká, vypadá to na déšť. Za chvíli jsme v Polárním 19. Prolézám jeden z prázdných domů, v dětském pokoji se ještě válejí rozbité hračky a roztrhané knihy, v pokojích jsou skříně i postele (ty ovšem bez slamníků), okna jsou pečlivě zavřená, tabulky nerozbité… Tak trochu mi to tu připomíná Zónu z Tarkovského filmu Stalker. Asi tu straší...

U kolejí potkáváme dva ruské trampy, kteří tu bydlí a podnikají odsud radiální výlety.

Jdeme po kolejích směrem k Evropě, chceme dojít do stanice Polární Ural. Je to pěkná dálka, musíme ujít asi 12 kilometrů proti větru - nakonec si ale můžeme vyfotit sloup, který označuje hranici kontinentů.

Ve stanici Polární Ural není pokladna, lístky si prý můžeme koupit u "načalnika pojezda". Po druhé hodině, mnohem dřív než jsme čekali, je tu vlak - rychlík z Moskvy do Labytnangi. Načalnik říká, že lístek stojí normálně 330 rublů, mně je ale dá po třech stovkách - které mu samozřejmě jdou přímo do kapsy. Je to dost peněz, ale máme pro sebe kupé, nemusíme čekat na obščij pojezd, budeme tam dřív.

Kolem páté moskevského času jsme v Labytnangi. Tady je o dvě hodiny víc, pásmo s časem posunutým o hodinu se tu nevyskytuje, rovnou jsme poskočili o celé dvě hodiny. Mají tu krásné výstavné moderní nádraží. Bohužel se do něj nesmí, protože ještě není hotové. Hned u nádraží prakticky všichni cestující nastupují do maršrutek směr Salechard. Nastupujeme taky. Jízdné je jednotné - 250 rublů za každého. Není to nejblíž - k řece, pak přívozem přes Ob a pak ještě aspoň 10 - 15 km do města. Dali jsme se zavézt k osobnímu přístavu.

Naše loď by měla v neděli odplouvat právě odsud, jde jen o to, aby tu pro mě byly opravdu připravené ty lístky. Teď večer je tu každopádně všecko zavřené.

Bereme batohy a jdeme do města hledat nocleh. Podle nápisu v přístavu by se snad dalo spát i tady, ale není tu nikdo, koho bychom se zeptali.

Město Salechard oplývá penězi. Celé centrum je moderní, tvořené novostavbami. Všechno je perfektně upravené, barevné. První hotel vypadá zvenku dost nóbl, pokoj pro dva tu stojí 3000 rublů! Druhý hotel má volné jen singly - za 2100 rublů. To je absurdní, tolik nemůžeme za hotel platit.

Takže se s batohy táhneme Ulicí republiky dál a dál až za město. Projdeme kolem hřbitova a kousek dál postavíme stan mezi břízkami. Je to hnusné místo, všude odpadky, padesát metrů odsud se místní na velkou panelovou plochu jezdí učit řídit auta, nedaleko hučí elektrárna.

Předcházející den Zatim nic Následující galerie

 

(c) Hanka Kubíková a Tomáš Hruš 2005
<